Jak jsem odjela do Anglie

Krásnou neděli přeju! :) 

Dneska bych ráda napsala o tom, jak to nakonec s mým odjezdem do Anglie bylo. Jak jste se pravděpodobně dočetli v jednom z předchozích článků, rozhodla jsem se do Anglie odjet přes agenturu. Zvolila jsem Coolagent, která si za zprostředkování účtovala necelých devět tisíc, které jsem platila ve dvou splátkách. Nejsou to zrovna malé peníze, ale protože jsem se na svou cestu rozhodla jet sama, chtěla jsem mít někoho, na koho bych se mohla obrátit.

V době kdy jsem byla v Německu mi napsali z Coolagent že pro mě mají umístění v hotelových lázních v Keswicku, hrabství Cumbria. Už předem jsem koordinátorce říkala že bych ráda případný pohovor uskutečnila po telefonu a ne přes Skype, protože jsem tušila že to bude právě když budu mimo ČR. Neměla jsem s sebou notebook a navíc wi-fi tam byla velmi pomalá. Pohovor proběhl hned další den. Měla jsem ze začátku strach že jim nebudu rozumět. Ono je totiž něco jiného mluvit s rodilým mluvčím a něco jiného mluvit s těma kteří se anglicky naučili. Naštěstí jsem rozuměla víc než jsem čekala a ani moje AJ nebyla nejhorší. Pomohlo mi, že jsem si předem napsala odpovědi na otázky které by mě měly čekat. Nakonec však bylo samozřejmě otázek mnohem víc než bych očekávala u pozice Spa assistant/Cleaner. Ptali se mě na to jaký očekávám plat, jestli se nebudu cítit osamělá když pojedu sama, atd. Řekli mi jaké směny budu mít, jak je to s ubytováním atd. Rozhovor celkem trval asi 15 minut. Na konci mi řekli že se ozvou mé koordinátorce, zda mě přijmou nebo ne. Asi za 3 dny se ozvali s tím, že mě berou. Odjezd jsem měla stanovený hned na první den který jsem uvedla v přihlášce, jako nejbližší možný termín. Tudíž za 3 týdny.

Hrabství Cumbria je označeno červenou barvou

V podstatě mě moc zařizování nečekalo. Studentem jsem byla do konce září, přičemž jsem si pak zbylé dny v říjnu zaplatila, protože by mě na pracák na tak krátkou dobu nevzali. Dále jsem si vyřídila cestovní pojištění, odhlásila se ze zdravotní pojišťovny a pro jistotu zavolala také na sociálku, zda i tam nemám nějaké závazky. Všechny informace, které bylo potřeba před odjezdem udělat, mi poskytla agentura v dokumentech které mi zaslali. Z hotelu mi pak poslali informace jak se dostat až na místo. Dle všeho bylo nejlepší doletět do Londýna a pak se vlaky a busy dopravit do Keswicku, který leží asi 5 hodin cesty. Z Coolagentu mi nabídli zařízení letenky, přičemž jsem se nakonec rozhodla zařídit si ji sama, abych měla vše líp pod kontrolou :)

Do Anglie jsem odlétala z Brna v 11 dopoledne se společností Wizzair. Letadlo mělo sice asi půl hodiny zpoždění, ale i tak jsem stihla autobus ještě dřív než bylo v plánu. Celkem jsem přestupovala 4x přičemž jsem 2x jela busem a 2x vlakem. Ačkoliv jsem se všech přestupů ze začátku děsila, ve skutečnosti to bylo docela snadné. Tam kde jsem vystoupila jsem zase hned nastoupila, takže jsem nemusela složitě hledat zastávky a podobně. Problém však nastal když jsem dorazila do Keswicku, tedy města kde se hotel měl nacházet. V autobuse jsem se ještě ptala řidiče jestli vystupuju na správné zastávce. Úplně mi nerozuměl, ale jedna spolucestující se nabídla že mi ukáže jak se dostanu na zastávku kterou jsem měla v instrukcích. Nakonec mě tam sama dovedla. Čekala jsem tedy že hotel bude blízko. Samozřejmě jsme tam došly a hotel nikde :D Zatím ke vší smůle začalo pršet. Zastávka na kterou jsme dorazili se nacházela u jiného hotelu, jejíž manažer zrovna venku kouřil. Hned jsme se všichni 3 dali do řeči a manažer se nabídl že do mého hotelu zavolá aby zjistil jak se tam co nejlépe dostanu. Ještě k tomu nám nabídl kávu. Když dovolal řekl že je to tak 20 minut cesty autem, takže jinak než taxíkem se tam nedostanu. Nakonec se však sám nabídl že mě tam zaveze. Sedli jsme tedy i s mou spolucestující z autobusu do auta a vyrazili. Do hotelu jsem tak konečně dojela kolem půl 9 večer. Měla jsem opravdu štěstí na neskutečné milé a hodné lidi. Jak jsem však brzy zjistila, hodní jsou tady snad úplně všichni!

Ve skutečnosti jsem nevěděla jak přesně to bude s ubytováním, jestli bude sdílené nebo ne. Proto jsem hořela zvědavostí když manažerka hotelu odemykala můj pokoj :D Vešly jsme do malého pokojíku s jednou postelí, dvěma skřínemi, nočním stolkem a malou koupelnou. Byla jsem moc ráda že bydlet budu sama i když pokoj tedy není v nejlepším stavu. Zatím však nejhorší je to, že nemáme kuchyň :D Máme tady sice staff food na které chodím, ale nevaří úplně nejlíp a porce jsou dost malé. A já mám prostě pořád hlad! :D Na snídani máme na výběr buď klasicky anglickou snídani nebo kaši. Vybírám si vždy kaši, protože mi slanina a klobása prostě nějak nejede... Oběd se obměňuje jen trochu, Základ ale tvoří zelenina, brambor nebo toast a tuňák. Večeře bývají různé. Někdy jsou chutné, ale jindy nepoživatelné. Jsem tu sice teď dva celé týdny, ale už stihli uvařit naprosto přesolenou a zrovna včera i přepepřenou omáčku :D

To by bylo pro dnešek všechno, příště napíšu něco o mé práci a o tom, jaké to tu vlastně je :) 

Mějte se krásně!

Aneta